Již několik let dochází na území ČR k modernizacím, optimalizacím a rekonstrukcím všech kategorií veřejných železničních tratí. Přestože prvořadým cílem těchto akcí je zvýšení traťové rychlosti, bezpečnosti a propustnosti a rozšíření elektrické trakce, mezi pozitivní vedlejší efekty náleží také snížení hluku a vibrací od jedoucích vlaků. Avšak doposud není přesně známo a hlavně objektivizováno, jakým způsobem ovlivní změny železničního svršku emise hluku ze železniční dopravy. Existuje všeobecné povědomí (mj. i na základě již provedených měření), že tyto emise sice budou již po prosté rekonstrukci nižší, nicméně přesnější údaje dosud nejsou k dispozici, a to především ve vztahu ke konkrétním typům použitých opatření a konstrukce svršku a pro normálně používaný vozový park na českých železničních tratích. To má za následek, že v případě výhledové predikce hluku z provozu na tratích, jejichž železniční svršek má projít zásadní úpravou, může docházet (a také dochází) buď k podhodnocení, nebo naopak k nadhodnocení akustické situace v okolí železničních tratí a tím také k možným chybným návrhům protihlukových opatření. To má samozřejmě i dopad do finanční náročnosti každé takovéto investiční akce.
V České republice se provádí v rámci projektových příprav modernizací a optimalizací železničních tratí i výpočty hluku od jedoucích vlaků podle české výpočtové metodiky hluku ze železniční dopravy. Tato metodika však vznikla již v minulém století, a tak při jejím používání dochází u neupravených a nekorigovaných emisních dat k výraznému nadhodnocování hlukového zatížení okolí především modernizovaných a optimalizovaných tratí s moderní konstrukcí železničního svršku (pružné upevnění, bezstyková kolej) a moderními vlakovými soupravami především osobní dopravy (kotoučové brzdy, ucelené jednotky). S rozvojem softwarového vybavení a pronikáním zahraničního softwaru do České republiky se pro výpočty hluku používají i zahraniční výpočtové metodiky. Jejich hlavním nedostatkem jsou emisní hodnoty, které odpovídají specifikům jednotlivých zemí (jak konstrukcí železničního svršku, tak vozovým parkem), která jsou mnohdy velmi rozdílná v porovnání se situací v České republice. Tuto skutečnost ostatně dokazují i kontrolní měření.
Právě z výše uvedených důvodů je v České republice velmi aktuální potřeba zjistit (s ohledem na používané konstrukce železničního svršku a na provozovaný vozový park v železniční dopravě) emisní data hluku a korekce na snížení hluku mezi původní a modernizovanou tratí tak, aby bylo možné definovat podmínky, za jakých hodnoty emisí hluku platí. Tím bude možné používat nejen českou, ale i zahraniční výpočtové metodiky tak, aby výsledky výpočtu se co nejvíce blížily reálným podmínkám, a byla tak navrhována optimalizovaná protihluková opatření. Zjištění zmíněných reálných hodnot se navrhovaný projekt věnoval především. Výsledkem projektu je metodika, která definuje vhodné korekce výpočtu pro rekonstruované tratě při použití nejčastěji používaných výpočtových metodik hluku ze železniční dopravy. Metodiku také vhodně doplňuje online software, který výpočty v metodice popsané zrychluje a uživateli usnadňuje. Metodika také obsahuje výstupy 3D modlů šíření hluku vlaků a také odhad ekonomických přínosů jejího použití v úsporách budování pasivních protihlukových opatření (zejm. protihlukových stěn) podél železničních tratí v České republice.